Historie a současnost

Ostrov nad Oslavou

Obec má název zřejmě podle místa, které bylo obtékané vodou řeky Oslavy a Bohdalovského potoka. Leží v nadmořské výšce 530 m.
Ostrov byl založen rodem erbu křídla (z Lomnice) z hradu Tasova brzy po roce 1250. Za „Jakuba Míty z Vostrova“ bylo v obci postaveno rytířské sídlo, pivovar (zmínka v r. 1572), čtyřoblouký kamenný most přes Oslavu (mýto povoleno r. 1584) a obec získala některá městská práva, zvláště pak právo tržní.
Samostatnost obce skončila za Tomáše Soběhrda z Kozlova, kterému byl po Bílé Hoře majetek zkonfiskován.
V roce 1624 koupil Ostrov Lev Burian Berka a na 85 let jej připojil k Novému Veselí. Jeho dědici pak v roce 1709 prodali Ostrov klášteru žďárskému. V těchto kupních smlouvách byla obec uváděna jako městečko. K povýšení na městečko došlo ve skutečnosti až 1.2.1922 bez udělení znaku. Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem 14.srpna 2001.
Kostel je připomínán již roku 1370. Po období reformace byl do našeho „chrámu“ uveden opět katolický kněz v roce 1637. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn roku 1885. Věž byla postavena roku 1845.
Celá obec v roce 1621 vyhořela a do konce třicetileté války byla obnovována. Jen na spáleništi rychty postavil opat Václav Vejmluva, podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, panskou hospodu o sto let později. Mezi kostelem a zájezdní hospodou stojí socha sv. Jana Nepomuckého, vysvěcená v r. 1755. Restaurována byla v roce 1998.

OSTROV se „NAD OSLAVOU“ píše od roku 1920.

Suky

Od roku 1960 je součástí obce Ostrov nad Oslavou osada Suky, která se nachází 2 km jihovýchodně v nadmořské výšce 566 m. V ostrovských písemnostech je o ní první zmínka z roku 1644.
Její dnešní vzhled vznikl rozparcelováním žďárského klášterního dvora po roce 1784. Do roku 1850 byla samostatnou obci. Od roku 1850 až do roku 1952 byla součástí obce Obyčtov. Její místní částí se stala od roku 1952 a až do roku 1960 a farností tam patří dosud. Uprostřed osady stojí zvonička.

Kronikář Šidlo Josef

Ostrov nad Oslavou se nachází 9 kilometrů jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou v kraji Vysočina. K Ostrovu náleží rovněž 2 kilometry vzdálená místní část Suky. Z turistického a geografického hlediska patří Ostrov nad Oslavou do širší oblasti Českomoravské vrchoviny. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Žďár nad Sázavou.

Ostrov nad Oslavou leží v nadmořské výšce 530 metrů. Ostrovem protéká řeka Oslava a Bohdalovský potok. Ostrovský katastr čítá 933 hektarů.

Městys Ostrov nad Oslavou má sedm přímých sousedů. V Ostrově se sbíhá 7 silnic, což napomáhá velmi dobré dopravní dostupnosti. V městysi je rovněž vlaková zastávka. Ze shora uvedeného je zjevné, že dopravní spojení do Ostrova nad Oslavou je opravdu velmi dobré. Městys je plně plynofikován, je sem zavedena elektřina i voda. Je vybudována čistička odpadních vod a nová kanalizace. Dominantou městyse Ostrov nad Oslavou je bezesporu kostel Svatého Jakuba, o jehož existenci se objevují první zmínky již v roce 1370. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn v roce 1885. Kostelní věž byla ke kostelu dostavěna v roce 1845. Tradiční pouť městys slaví koncem měsíce července na svátek Svatého Jakuba (po 25.7.). V obci mohou děti docházet na jednu základní školu nižšího stupně a rodiče menších dětí mají k dispozici také mateřskou školku.

V Ostrově nad Oslavou funguje pošta, dvě prodejny se smíšeným zbožím, jedno restaurační zařízení, kulturní dům, několik občanských sdružení a spolků, praktičtí lékaři, dětský lékař, masérka, kadeřnice, a další.