Kulturní dům
Pronájem KD
V únoru roku 1920 byl v Ostrově nad Oslavou založen tělovýchovný spolek nesoucí název Sokol. Členové nově založeného tělovýchovného spolku Sokol zakoupili za účelem rozvoje své sportovní a společenské činnosti pozemek na cvičení. Od vojenského útvaru v Havlíčkově Brodě (dříve Německém Brodě) zakoupili koňskou jízdárnu. Tuto na místě rozebrali a po železnici dopravili do Žďáru nad Sázavou. Odtud ji koňskými potahy odvezli do Ostrova nad Oslavou a na svém pozemku opětovně sestavili. Dne 6. srpna 1922 tuto budovu slavnostně otevřeli jako svoji „Sokolovnu“.
„Sokolovna“ dne 5. července 1928 do základů vyhořela.
Ve snaze sehnat peníze na obnovu vyhořelé „Sokolovny“ prodali členové sokolského spolku část vlastního pozemku (viz výše) panu Janu Padalíkovi z Obyčtova, který zde postavil strojní dílnu (pozn.: jednalo se o část pozemku, na němž v současné době stojí dům rodin Svítilových). Peníze získané z prodeje tohoto pozemku spolu s náhradou od pojišťovny a penězi z vlastní činnosti použili členové sokolského spolku na stavbu nové budovy „Sokolovny“.
Do konce roku 1929 byla „Sokolovna“ vystavěna.
Za okupace byla činnost ostrovského Sokola (tak jako ostatních spolků) značně omezena. V sále ostrovské „Sokolovny“ přespávali dělníci pracující na stavbě železnice.
V roce 1972 se rozhodli členové sokolského spolku, že ke stávající budově „Sokolovny“ přistaví „přísálí“. Členové Sokola však neměli dostatek finančních prostředků na zamýšlenou rekonstrukci budovy, a proto byly práce přerušeny. Na členské schůzi konané dne 21. června 1973 členové sokolského spolku (větším počtem hlasů) rozhodli, že předají budovu stávající „Sokolovny“ do správy místního národního výboru (dále jen „MNV“). Materiál připravený na rekonstrukci byl použit na stavbu místní mateřské školky a přestavbu místního kina. Budova „Sokolovny“ i nadále chátrala. V roce 1980 byla budova „Sokolovny“ s ohledem na její havarijní stav zcela uzavřena.
Dne 2. dubna 1982 započali členové tělovýchovné jednoty Sokol se souhlasem místního MNV s bouráním nejzchátralejší části budovy a započala rekonstrukce budovy. Původně bylo počítáno pouze s přestavbou sociálního zařízení, výměnou oken a dveří, výměnou okapů a nových vnitřních a venkovních omítek. Do brigádnických prací se v hojném počtu zapojili i místní občané (převážně středního věku). Pracovní nasazení brigádníků bylo tak vysoké, že ještě před tím než byly dohodnuty všechny detaily přestavby, včetně vyřízení stavebního povolení, byla budova zcela srovnána se zemí a byly vystavěny nové obvodové zdi.¯
Dne 14. července 1984 byla slavnostně otevřena zcela nová „víceúčelová budova“, která zůstala v majetku MNV. Na stavbě této budovy se podíleli vedle místních občanů i občané ze Suků, majitelé chat v katastru obce, ale i občané, kteří zde nebydleli, ale měli děti v místní mateřské škole, anebo zde pouze sportovali. Celkem bylo dobrovolníky odpracováno více než 23.000 „brigádnických hodin“.
Vzhledem k tomu, že se označení „víceúčelová budova“ neosvědčil, začal se pro nově vystavenou budovu používat název „kulturní dům“.
V roce 2009 byla budova místního kulturního domu osazena novými plastovými okny, byla položena nová podlaha (vyjma sálu), byly zakoupeny nové záclony, vyčištěna opona a celá budova kulturního domu byla vymalována. Budova kulturního domu byla osazena novými okapy. V následujícím roce byly zrekonstruovány vodovodní rozvody a sociální zařízení a byl vybudován nový výčep.
V ostrovském kulturním domě se nekouří. Prostory kulturního domu mají vynikající akustiku a z tohoto důvodu jsou využívány ke společenským, kulturním a částečně i ke sportovním účelům.
¯ Poznámka: V dubnu roku 1982 byla provedena demontáž stávajícího osvětlení, sportovního zařízení, opony, horizontu a závěsů, podlahy. Byla provedena demolice WC a přední části budovy, betonáž základů pro přístavbu.
V květnu 1982 byla zahájena stavba zdí přísálí. Po jejich dokončení byla rozebrána střešní krytina a vazba budovy. Následovala demolice všech starých zdí a okamžité budování nových základů, které byly do konce měsíce hotovy.
Do 10. června 1982 byly postaveny zdi pod panely přísálí, které byly okamžitě položeny. Poté se stavěly ostatní zdi. Stavba patra byla zahájena 19. června 1982.
Následně byly práce poněkud utlumeny, a to z důvodu špatné organizace práce a nepřipravenosti materiálu.
Stavba se opět naplno rozběhla v září téhož roku. V polovině měsíce byly položeny krovy na přísálí a do konce září i na sál. V říjnu byla přibita poslední prkna na střechu a celá budova byla pokryta plechem klempíři z JZD. Do konce roku byla zabudována okna a zahájeny práce na zateplení stropů.
V únoru roku 1983 byly za pomoci pracovníků JZD položeny základní betony pod podlahy v sále a přísálí. Po 15. březnu 1983 se započalo s vnitřními omítkami, které byly dokončeny do konce května. Stropy přísálí byly obloženy dřevotřískou. V červnu téhož roku se zbudovala hospůdka a byl zateplen strop sálu. Topenáři z Ingstavu Brno váhavě, ale přece jen dodělali ústřední topení. Pod kotli bylo zatopeno 27. října 1983. Od 10. října 1983 se prováděly venkovní omítky. Zároveň byly osazeny okapy a římsy. Dne 3. listopadu bylo rozebráno lešení.
Za práce a materiál bylo mimo rozpočet MNV uhrazeno 1.193.000,- Kčs a na vnitřní zařízení byla z mimořádných dotací poskytnuta částka 136.000,- Kčs.
Budova byla připojena na vodovod JZD a po vybudování septiku a odpadů, byla dokončena také elektroinstalace.
Kolaudační komise, která se sešla na staveništi dne 17. května 1984, nařídila odstranit zjištěné závady do 3 měsíců. Závady se podařilo během dalších dvou měsíců odstranit včetně zábradlí před vchodem.